Dokumentární portrét architekta, nekompromisního kritika a provokatéra, který přestavěl naše uvažování o tom, co je architektura… Nový dokumentární snímek představuje odkaz architekta Adolfa Loose skrze nepublikované archivní materiály a osobní příběhy jeho rodiny a spolupracovníků, které se vážou k České republice i zahraničí. V Plzni a Praze spolu s Brnem se na území České republiky dle všeho nachází největší konvolut zachovaných realizací dnes světoznámého, dříve opomíjeného architekta, brněnského rodáka, vídeňského dandyho, československého občana a kosmopolity. Málo se přitom ví, že Loos studoval na průmyslové škole v Liberci a také na technické univerzitě v Drážďanech.
Film uvede režisér Aleš Kisil, po filmu bude následovat diskuse.
režie Aleš Kisil, Česká republika, 2022, 58 minut
Veřejný sál Hraničář, Prokopa Diviše 1812/7, Ústí nad Labem
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. V jeho týmu pracovala i rodačka z Ústí nad Labem Lilly Hornig, která se ve filmu také objeví. Více o ní se návštěvníci dozví před projekcí filmu. V rámci úvodu k filmu budou představeni fyzikové německého původu, kteří se podíleli na vývoji atomové bomby.
režie Christopher Nolan, USA / Velká Británie, 2023, 180 minut
vstupenky je možné zakoupit zde
Vlna kritických filmů, která zobrazovala život v komunistickém režimu, se v šedesátých letech neobjevila jen v Československu, ale také v sousední Německé demokratické republice. Mezi nejvýznamnější snímky tohoto období patří film Stopa kamenů z roku 1966, který zobrazuje příběh mladého přesvědčeného komunisty. Ten je vůdcem značně nekonformní party tesařských dělníků, která by mohla svým zjevem připomínat Calverovu bandu ze Sedmi statečných, kdyby ovšem neplnila předepsané normy na více než 100 procent. Film zpochybňující snad všechny tehdejší ideologická dogmata skončil po několika týdnech promítání v trezoru a představitel hlavního hrdiny, herec a zpěvák Manfred Krug, později odešel do západního Německa.
režie Frank Beyer, v původním znění s titulky
Východní Německo, 1966, 129 min
Informace
Veřejný sál Hraničář / Prokopa Diviše 1812/7, Ústí nad Labem
Vstupné: 80 Kč
Ve filmu přední německé režisérky Margharethe von Trotta z roku 2012 se vydáváme spolu s německo-židovskou filosofkou Hannah Arendtovou po stopách nacistických válečných zločinů, ztělesněných důstojníkem SS Adolfem Eichmannem. Arendtová přijíždí do Jeruzaléma, aby se účastnila procesu s jedním ze strůjců holokaustu. Zároveň se s ní ale vydáváme po stopách její dávné lásky, filosofa Martina Heideggera, který propadl kouzlu Adolfa Hitlera a podílel se na nástupu NSDAP k moci.
režie Margarethe von Trotta, v původním znění s titulky
Německo / Izrael / Lucembursko / Francie, 2012, 113 min
Informace
Veřejný sál Hraničář / Prokopa Diviše 1812/7, Ústí nad Labem
Vstupné: 80 Kč
Více o filmu Hannah Arendt zde
Strhující film o rozporuplné osobnosti
Gerhard Gundermann byl německý písničkář, dělník, snílek a špicl německé Státní bezpečnosti (Stasi) v jedné osobě. Žil v bývalé NDR a jeho život byl plný protikladů: pracoval celý život v uhelných dolech jako obsluha velkorypadla, a přitom skládal písně o krásách přírody. Zatímco chtěl změnit svět, spolupracoval s tajnou policií. Miloval svou ženu, a vyžadoval přitom dostatek volnosti pro svou lásku k hudbě. Film Gundermann nabízí komplexní pohled na život umělce Gerharda Gundermanna a popisuje zároveň život v bývalém východním Německu z jeho perspektivy.
Film jsme vybrali nejen proto, že je zajímavým příspěvkem ke společenské debatě o podstatě komunistického režimu a o spolupráci některých umělců s jeho represivními složkami, ale i z toho důvodu, že Gerhard Gundermann většinu života prožil v saském městě Hoyerswerda.
Film získal šest německých filmových cen za rok 2019 - a sice za nejlepší film, režii, představitele v hlavní roli, scénář, dekorace a kostýmy.
Německo 2018, 128 min., režie: Andreas Dresen, německy s českými titulky
Film uvedeme v náhradním termínu.
Hořká komedie o vztahu otce a dcery.
Winfried je pětašedesátiletý volnomyšlenkář, který bere život s lehkostí a celé dny jen vtipkuje. Žije sám se svým psem v Cáchách. On a jeho dcera Ines snad ani nemohou být odlišnější – práce je pro ni velmi důležitá, pracuje jako manažerka a cestuje po celém světě. Toho času je Ines v Rumunsku, kde se snaží posunout na pomyslném kariérním žebříčku. Winfried svou dceru vidí velmi zřídka, a tak se rozhodne ji v Bukurešti překvapit. Jejich odlišné názory vedou k častým střetům, ovšem čím více se hádají, tím více k sobě otec a dcera mají na konci blíž.
Film byl velice pozitivně přijat jak diváky, tak filmovou kritikou. Byl nominován na amerického Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a získal také Evropskou filmovou cenu za rok 2016, když ve finále porazil film režiséra Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově.
Německo, Rakousko 2016, 162 min., režie: Maren Ade, německy s českými titulky
Více k filmu Toni Erdmann naleznete zde
O nás
Kulturní akce
Výstavy
Vědecká činnost
Česko-německé vztahy
KontaktyCopyright © 2020 Collegium Bohemicum, o.p.s.
Všechna práva vyhrazena.
Created by UpFront
