Collegium Bohemcium: Collegium Bohemicum, česko-německé vztahy, česko-rakouské vztahy, dějiny Němců v Čechách, Ústí nad Labem, Naši Němci
Collegium Bohemicum Collegium Bohemicum  >  Kulturní akce  >  Ústecká noc literatury

Kulturní akce | Ústecká noc literatury



První ústecká on-line noc literatury
20.11.2020, 15:00
Ústí nad Labem

Ústecká noc literatury se stala již pravidelnou kulturní akcí společnosti Collegium Bohemicum, která uspořádala celkem jedenáct jejích ročníků. Návštěvníci si během nich mohli poslechnout ukázky z děl německých spisovatelů v podání herců ústeckého Činoherního studia, na závěr se pak tradičně uskutečnil koncert významné písničkářské osobnosti či hudební skupiny. Omezující opatření v souvislosti s pandemií koronaviru znemožnily v letošním roce uspořádání akce v podobném formátu a rozsahu. Rozhodli jsme se tudíž ji přesunout na internet a uspořádat tak První ústeckou on-line noc literatury. Zájemci o německou kulturu tak mohou nyní zhlédnout ukázky i ze svého domova, a to opakovaně prostřednictvím našich nových webových stránek.

Ústecká noc literatury měla vždy jednotící téma, jež se týkalo buď zvoleného prostoru, kde se odehrávala, nebo zvoleného obsahu. Pro letošní rok jsme vybrali téma Naši Němci, které odkazuje ke stálé muzejní expozici k dějinám německy hovořícího obyvatelstva českých zemí. Tu připravuje Collegium Bohemicum již po řadu let a v současné době probíhá v prostorách Muzea města Ústí nad Labem její příprava. Původně jsme plánovali uspořádat tento ročník Ústecké noci literatury před slavnostním otevřením výstavy, což nám bohužel znemožnila pandemie koronaviru. Vybrali jsme tedy ukázky, které s naší výstavou přímo souvisejí a jejichž autoři (či přímo zvolené dílo) budou taktéž v rámci této výstavy prezentovány. Jedná se o středověký text Jana ze Žatce Oráč a Smrt, oslavnou báseň německého spisovatele Josefa Wenziga o Janu Žižkovi Vojevůdce jednooký, román Franze Kafky Zámek a ukázku z deníku pražské německé herečky Margarety Schellové z let 1945-1946. Jednotlivé ukázky tedy mohou být vnímány zároveň jako pozvánka na výstavu, kterou bychom chtěli otevřít na jaře příštího roku.

Ukázky z vybraných děl čtou herci ústeckého Činoherního studia Marta Vítů, Jaroslav Achab Haidler, Lukáš Černoch, Petr Uhlík a Anna Fišerová. Fotografie z natáčení si můžete prohlédnout v sekci Fotogalerie. Vznik První ústecké on-line noci literatury podpořil Goethe-Institut Praha, její realizace by nebyla možná ani bez podpory našich dalších partnerů, tedy Statutárního města Ústí nad Labem a Česko-německého fondu budoucnosti.

Ukázky si můžete prohlédnout buď celkově na přiloženém odkazu, nebo níže jednotlivě, kde je k nim připojen komentář a další doplňující informace, včetně fotografií.

Collegium Bohemicum Celou Noc literatury můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

První ukázka - Jan ze Žatce: Oráč a Smrt
15.10.2020, 10:00
Ústí nad Labem

Jako první ukázku jsme vybrali středověký text, který je v německém prostředí známý pod názvem Ackermann aus Böhmen nebo Ackermann und der Tod, v českém prostředí pak jako Oráč a Smrt nebo Oráč z Čech.

O jeho autorovi toho příliš nevíme – uvádí se jako Jan ze Žatce (Johannes von Saaz), také Jan ze Štiboře nebo Jan z Teplé a byl městským notářem v Žatci někdy na konci vlády Karla IV. Studoval snad na pražské univerzitě, je autorem několika písemností a dosáhl vážnosti jako notář Nového Města pražského, kde roku 1415 také zemřel. Ve svém dialogu Oráč a smrt, jednom z nejpozoruhodnějších děl německé literatury konce 14. století, uplatňuje oblíbený žánr disputace – a sice člověka, jemuž milovaná žena zemřela při porodu, se Smrtí. Dílo se dochovalo v četných opisech a tiscích, avšak nikoli na českém území. Originál nebyl nalezen.  

Rukopis inspiroval řadu umělců napříč staletími, do češtiny byl však přeložen až ve 20. století, a to bohemistou Pavlem Eisnerem. K jevištní dramatizaci režiséra Dušana R. Pařízka z devadesátých let zkomponoval hudbu Jiří Pavlica, v roce 2003 pak měla světovou premiéru opera Oráč a Smrt, kterou zkomponoval jazzový hudebník Emil Viklický. V současné době hraje skladbu inspirovanou Oráčem česká thrash metalová kapela Sixth Dimension. Název díla Jana ze Žatce si do svého názvu zvolilo též katolické sdružení Ackermann-Gemeinde, založené v roce 1946.    

Ve sbírce Collegia Bohemica se nacházejí celkem dvě edice tohoto díla. První bylo vydáno v roce 1919 nakladatelstvím Insel-Verlag ve formě faksimile prvního tištěného vydání, druhé pochází z roku 1925 a vydalo jej nakladatelství Stiepel v Liberci. Oráče a Smrt samozřejmě nemůžeme opomenout ani v připravované výstavě Naši Němci. Chtěli bychom jejím návštěvníkům umožnit prohlídku některého z iluminovaných středověkých opisů tohoto výjimečného díla.

Ukázku z překladu Jaromíra Povejšila čtou herci Činoherního studia Marta Vítů a Jaroslav Achab Haidler. 

Collegium Bohemicum Ukázku můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

Druhá ukázka - Josef Wenzig: Vojevůdce jednooký
14.10.2020, 8:00
Ústí nad Labem

Jako druhou ukázku jsme vybrali úryvek z rozměrné epopeje Vojevůdce jednooký, která vyšla v roce 1876 a oslavuje husitského válečníka Jana Žižku. O tuto osobnost je v současné době díky monumentální biografii historika Petra Čorneje ve veřejném prostoru zvýšený zájem, touto ukázkou jsme zároveň chtěli připomenout nedávné výročí bitvy na Vítkově, od níž 14. července uplynulo právě 600 let.  

Epos o vojevůdci, který je považován za českého národního hrdinu, napsal převážně německy píšící spisovatel Josef Wenzig. Tento absolvent piaristického gymnázia a pedagogiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě působil nejprve jako vychovatel v rodině nejvyššího purkrabího Království českého hraběte Chotka, od roku 1833 pak učil na stavovské reálné škole v Praze. V roce 1849 se podílel na vzniku První české reálné školy a posléze se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1853 byl pak Wenzig jmenován ředitelem českých vyšších reálných škol. O osm let později zasedl v zemském sněmu Království českého, kde po následujících jedenáct let hájil barvy Národní strany, jejíž stoupenci byli označováni jako staročeši. Josef Wenzig tak představuje ukázkový případ toho, jak etnická či jazyková příslušnost nemusela v 19. století hrát stěžejní roli v politických postojích a že zemské vlastenectví představovalo jiný fenomén nežli pozdější nacionalismus. Jméno Josefa Wenziga je také uvedeno na fasádě Národního muzea spolu s dalšími 71 významnými osobnostmi českých dějin, je po něm též pojmenována ulice na pražských Vinohradech.     

Josef Wenzig je především známý jako autor libret k operám Bedřicha Smetany Libuše a Dalibor. Právě jeho autorství předlohy k české národní opeře bude též zmíněno ve výstavě Naši Němci. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout ukázku z Wenzigova německy psaného rukopisu a paralelně též stejné strany z tištěného českého vydání. Josefa Wenziga jsme zároveň vybrali jako významného poslance českého zemského sněmu a ve výstavě tak bude ke zhlédnutí i jeho kreslený portrét z časopisu Humoristické listy. V jiné výstavní místnosti zase bude možnost poslechnout si zvukovou ukázku z Wenzigova díla. Bude to jednak kniha českých, moravských a slovenských pohádek Westslawischer Märchenschatz, jejíž vydání z roku 1857 zde bude ke zhlédnutí, a dále právě báseň Vojevůdce jednooký, kterou jsme též vybrali pro První ústeckou on-line noc literatury. V této více než třísetstránkové epopeji Wenzig se smyslem pro drama, velké historické děje i charakterovou drobnokresbu popsal „historicko-epické obrazy ze života Žižkova“, které vrcholí právě bitvou na Vítkově.

Úryvky z Wenzigova díla čtou herci ústeckého Činoherního studia Marta Vítů a Lukáš Černoch.    

Collegium Bohemicum Ukázku můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

Třetí ukázka - Franz Kafka: Zámek
13.10.2020, 10:00
Ústí nad Labem

I když bylo možné si ukázku z díla Franze Kafky poslechnout v rámci Ústecké noci literatury již před dvěma lety, kdy jsme představovali jeho novelu Proměna, rozhodli jsme se tohoto nejznámějšího německy píšícího spisovatele pocházejícího z českých zemí připomenout i letos. Tentokrát jsme vybrali ukázku z románu Zámek, a to nejen díky významu tohoto díla pro světovou literaturu, ale i proto, že jej chystáme představit ve stálé expozici k dějinám německy hovořícího obyvatelstva Naši Němci.

Příběh Franze Kafky a jeho díla je fascinující – když v roce 1924 zemřel, přinesly Lidové noviny oznámení o úmrtí „talentovaného německého spisovatele Františka Kafky“ formou malé noticky na straně 6. Dnes jeho tvář zná díky turistickým suvenýrům snad každý obyvatel Prahy, aniž by však značná část z nich skutečně něco od Franze Kafky četla. I proto je třeba Kafku opakovaně připomínat, což hodláme učinit i v rámci výstavy Naši Němci. Na stěně výstavní místnosti Arény veřejného života 1918–1938, která bude věnována období tzv. první republiky, již máme umístěný jeden citát z Kafkova díla. Jedná se o větu„Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je mému srdci bližší“, kterou Kafka napsal v roce 1920 v jednom z dopisů české novinářce Mileně Jesenské.

Zároveň bude v této výstavní místnosti v rámci tématu německé kultury v meziválečném Československu připomenut Kafkův román Zámek, ikonické dílo pražské německé literatury. Tento nedokončený román vyšel v originále v roce 1926, tedy již po Kafkově smrti. Příběh zeměměřiče K. se obvykle vykládá jako metafora marného boje jednotlivce proti mašinérii byrokratického zřízení. Světovou proslulost si ale román získal až v šedesátých letech, kdy byl Kafka „objeven“ jako člověk, který ve svém díle předznamenal jak totalitní režimy dvacátého století, tak i odcizení člověka v moderní době. Román psaný velmi moderním jazykem znovu a znovu oslovuje, vybízí k interpretaci a ukazuje možnosti chápání literárního díla, jak nedávno opět prokázal nevšední zájem o Kafkův trojdílný životopis z pera německého literárního historika Reinera Stacha.

Návštěvníci výst avy Naši Němci si budou moci prohlédnout na speciálním přešupu instalovaném do výstavního fundusu faksimile první strany rukopisu Zámku, který vlastní Bodleian Libraries Ofxordské univerzity. Na následujícím panelu pak bude umístěna první strana prvního knižního vydání tohoto textu a na třetím pak stejná pasáž, tentokrát z prvního českého vydání, které s obálkou malířky Toyen vydal v roce 1935 Spolek výtvarných umělců Mánes.      

Ukázku z Kafkova románu Zámek čte herec ústeckého Činoherního studia Petr Uhlík.

Collegium Bohemicum Ukázku můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

Čtvrtá ukázka - Margarete Schellová: Deník z Prahy 1945–1946
12.10.2020, 8:00
Ústí nad Labem

Jako poslední ukázku jsme vybrali úryvek z textu, který donedávna nebyl v českém prostředí příliš známý. Jedná se o deník německé herečky Margarette Schellové, ve kterém popisuje své zážitky z internace v poválečném Československu. Deník byl vydán již v roce 1957 v Bonnu, ale vyvolal tehdy především v sudetoněmeckém prostředí kritiku pro údajnou přílišnou náklonost vůči Čechům. Překlad deníku vydalo v loňském roce nakladatelství Academia.     

Margarete Schell (1911 Praha – 1969 Emmendingen) byla pražská německá divadelní a rozhlasová herečka, autorka rozhlasových her a publicistka. Zářila na scéně Nového německého divadla v Praze. V době nacistické okupace se pracně snažila dokázat svůj nežidovský původ ze strany otce, kvůli němuž ztrácela jedno zaměstnání za druhým. Dne 9. května 1945 byla zatčena pražskými povstalci. Během prvních poválečných dnů vystřídala několik prozatímních internačních táborů. S ostatními internovanými byla nasazována na nucené práce při odklízení barikád či vykládání vagonů. Sdílela osud stovek dalších, kteří byli odvedeni na Strahovský stadion a poté přivezeni otevřenými nákladními vagony do tábora v Bystřici u Benešova. Po zhruba sedmi měsících pobytu skončila v internačním táboře v Modřanech a 8. března 1946 odjela se skupinou většinou původně československých Němců přes Cheb do americké okupační zóny v Německu.

Deník, který si Margarete Schellová začala tajně psát při pobytu v lazaretu, úspěšně ukrývala až do konce internace a podařilo se jí ho propašovat z tábora až do Německa. Zápisky končí 15. března 1946, kdy se po několikadenním pobytu v německém imigračním táboře celá rodina usadila v novém bydlišti poblíž Rýna.

Téma násilností na německém civilním obyvatelstvu v poválečném Československu bude též připomenuto ve výstavě Naši Němci.    

Ukázku z deníku Margarete Schellové čte herečka ústeckého Činoherního studia Anna Fišerová.

Collegium Bohemicum Ukázku můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

XI. ústecká noc literatury
9.11.2018, 18:00
Ústí nad Labem

Stejně jako v uplynulých letech se v rámci Ústecké noci literatury uskutečnilo čtení z děl německy píšících autorů. Návštěvníci si mohli poslechnout texty německých autorů narozených v Čechách, a to nejen Franze Kafky, ale i dalších německých spisovatelů, z nichž někteří jsou již zapomenuti nebo neprávem opomíjeni. Texty byly interpretovány ústeckými herci. Akce se uskutečnila v prostorách ústeckého muzea, kde Collegium Bohemicum připravuje stálou výstavu k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí.

X. ústecká noc literatury
13.9.2017, 19:00
Ústí nad Labem

Dne 13. září se uskutečnila jubilejní X. ústecká noc literatury. Ukázky z děl klasiků německé literatury četli herci ústeckého Činoherního studia, na závěr se uskutečnil koncert teplické skupiny Už jsme doma. Reportáž z této kulturní akce si můžete pustit na přiloženém odkazu.

Collegium Bohemicum Reportáž z X. ústecké noci literatury můžete zhlédnout zde

Collegium Bohemicum

IX. ústecká noc literatury
12.6.2016, 18:00
Ústí nad Labem - Městský stadion

Na Městském stadionu v Ústí nad Labem předčítali z děl německých autorů herci Činoherního studia Nataša Gáčová, Jaroslav Achab Haidler, Marta Vítů, Jan Jankovský a Jakub Kadeřábek. V závěru akce proběhl koncert netradiční zpěvačky, výtvarnice a textařky Vladivojny La Chia.

Collegium Bohemicum Reportáž z IX. ústecké noci literatury můžete zhlédnout zde

Collegium Bohemicum

VIII. ústecká noc literatury
27.5.2015, 19:00
Ústí nad Labem - ZOO

Na pěti různých místech v ústecké Zoologické zahradě předčítali z děl německých autorů herci Činoherního studia v Ústí nad Labem Jaroslav Achab Haidler, Marta Vítů a Anna Fišerová spolu se spisovateli Pavlem Bryczem a Františkem Markem. Na závěr akce vystoupila zpěvačka Lenka Dusilová. V připojené reportáži najdete mimo jiné rozhovor právě s Lenkou Dusilovou a Pavlem Bryczem. 

Collegium Bohemicum Reportáž ze VIII. ústecké noci literatury najdete zde

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

VII. ústecká noc literatury
18.10.2014, 18:00
Ústí nad Labem - Český rozhlas SEVER

Slavné německé rozhlasové přenosy tentokrát četli v prostorách tzv. Wolfrumovy vily, sídla redakce Českého rozhlasu Sever, herci Činoherního studia v Ústí nad Labem Jaroslav Achab Haidler, Anita Krausová, Jan Jankovský, Marta Vítů a Jiří Černý. Na závěr vystoupil písničkář Jiří Schmitzer.    

Collegium Bohemicum Reportáž ze VII. ústecké noci literatury můžete zhlédnout zde

Collegium BohemicumCollegium Bohemicum

VI. ústecká noc literatury
20.9.2013, 18:00
Ústí nad Labem - hrad Střekov

Z vybraných děl německých autorů četli na hradě Střekov herci ústeckého Činoherního studia.

Na malém pódiu hradního nádvoří zahrál Jan Budař & Roman Jedlička. Poté rozezněl svůj akordeon Petr Lüftner ml.

Collegium Bohemicum

V. ústecká noc literatury
2.11.2012, 20:00
Ústí nad Labem - muzeum

Ústředním tématem tohoto ročníku byli autoři z německých čítanek.

Mimo jiné vystoupili také Hynek Chmelař a Leoš Noha, kteří působili v Činoherním studiu.

IV. ústecká noc literatury
30.11.2011, 17:30
Ústí nad Labem - muzeum

Tématem tohoto ročníku bylo "Labe v proudu času a literatury" a v jeho rámci zazněly ukázky z textů německých autorů, které se věnují řece Labi, Severnímu Polabí a Českému středohoří. Jednalo se o Siegfrieda Kappera, Charlese Sealsfielda, Alexandra von Humboldt, Isolde Heyne a Klause-Dietera Sprössela.

Na závěr vystoupilo trio Davida Deyla.

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

III. ústecká noc literatury
24.11.2010, 17:30
Ústí nad Labem - Univerzita J. E. Purkyně, FUD a kaple

Známé osobnosti ústeckého kulturního života předčítali z děl pěti spisovatelů českého původu, kteří ale žijí a tvoří v německy mluvících zemích, kde patří k respektovaným osobnostem literární scény.

Zazněly úryvky z díla Michala Stavariče, Katji Fusek, Jaromíra Konečného, Oty Filipa a Milana Racka.
Předčítali David Deyl, Martin Fibiger, Radek Fridrich, Marcela Kytička Koutková a Kryštof Rimský.
Poté vystoupil mužský vokální kvintet Consillium a smíšený sbor Syrinx.

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

II. ústecká noc literatury
13.11.2009, 17:30
Ústí nad Labem - Severočeská vědecká knihovna, W. Churchilla 3

Na zajímavých místech vily Hanse Weinmanna představili ústečtí herci texty významných německých autorů současnosti.

Ústecká noc literatury
7.11.2008, 18:30
Ústí nad Labem - Galerie Emila Filly, Národní dům

Na zajímavých, veřejnosti částečně nepřístupných místech Kulturního domu představili čeští herci a spisovatelé texty německých, českých a ústeckých autorů.

Collegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium BohemicumCollegium Bohemicum

Copyright © 2020 Collegium Bohemicum, o.p.s.
Všechna práva vyhrazena.
Created by UpFront

Collegium Bohemicum Naši Němci